Rozhovor s M. Morou, viceguvernérem ČNB
Je to, co nyní zažíváme, skutečně největší poválečná krize? „Optikou mezičtvrtletních propadů ekonomiky se o tom tak dá hovořit,“ reaguje hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. Jeho tři klíčová a zajímavá témata pro aktuální týdny? Inflace místo deflace. Co na to ČNB? Bude jako první centrální banka ve vyspělém světě zvyšovat úrokové sazby? A co česká koruna? Jak rychle bude dál posilovat a co ji žene? Vzácným a zajímavým hostem druhého dílu podcastu MakroMixér byl viceguvernér České národní banky Marek Mora.
ČNB a úrokové sazby
První zajímavé téma dnešního podcastu podle Jana Bureše? Inflace. „Tak výrazný šok pro hospodářství, který nastartovala pandemie koronaviru, by pohledem ekonoma měl vyvolat pravý opak toho, co vidíme. Propad poptávky, tlak na odkládaní výdajů, nižší ceny. Tedy deflaci. Tak to ale zatím vůbec nevypadá.“ Na číslech z české ekonomiky vidíme dle Bureše pohyb jádrové inflace u historických maxim a dle hlavního ekonoma Patrie je to jedna z klíčových zpráv, kterým je třeba věnovat pozornost. „Dle mne bude mít dopad na politiku centrální banky a bude mít dopad na trhy,“ soudí Bureš.
Riziko inflace?
Robert Břešťan připomíná téma měření inflace? Nakolik mu dnes věřit? „Žijeme v pandemii a lidé skutečně nakupují jiné věci, než nakupovali obyčejně – jedny kupovat musí, jiné naopak nemohou. Necestujeme do zahraničí, nechodíme do divadel a kin, na fotbal. Co naopak kupujeme? Co jsem slyšel já, tak třeba běžky, boby a také si ve velkém pořizujeme psy z útulků. Vážně: spotřebitelský koš by se mohl časem i v tomto ohledu změnit,“ reaguje Jan Bureš.
Jeho druhým aktuálním tématem je, co na to vše Česká národní banka. Bude ČNB jako první ve vyspělém světě po nástupu pandemie a na cestě jejího překonávání letos zvyšovat úrokové sazby? „Pro trhy je to zajímavé a důležité téma a podle mne skutečně může být ČNB v tomto směru první. Pak bude velice zajímavé, jak se s tím popasuje a jak se zachová zahraniční kapitál. Jak moc pro něj zase začneme být zajímaví,“ dovozuje Bureše.
Vývoj české koruny
Třetím tématem hlavního ekonoma Patrie je další vývoj české koruny. „Dál posiluje a Česká národní banka ji bere vážně. Je to důležitý aspekt. Inflace je v kurzu třeba také v Polsku či Maďarsku, tam ji ale centrální banky tak moc vážně neberou. Pak je tu velice příznivé globální prostředí, ve kterém se daří rizikovým aktivům. Máme akcie na historických maximech, řadu dalších aktiv poblíž rekordních maxim a to je prostředí, které svědčí středoevropským měnám a ve kterém stoupá také síla české koruny. Za sebe si myslím, že koruna bude posilovat dál, jak prudce, to záleží i na vakcinačním příběhu a vývoji, který je a zůstane tak trochu v pozadí všeho, co teď na trzích vidíme,“ uzavírá svá tři aktuální témata Jan Bureš.
Když teď koruna zpevňuje, tak tedy bohatneme? Třeba i na to odpoví host druhého dílu MakroMixéru, kterým je viceguvernér České národní banky Marek Mora, bývalý ředitel pro rozpočet, daně a regionální politiku v Radě Evropské unie. „Marku, bojíš se Ty inflace?“, předává téma Jan Bureš.
Marek Mora: Do léta místo zvyšování sazeb může pracovat koruna
„Já se inflace nebojím. Je to fenomén, se kterým si centrální banka dokáže až hravě poradit, pokud tedy nejde o stagflaci,“ odpovídá Marek Mora. Ohledně dopadu koronaviru na krizi se Mora domnívá, že „v součtu vektorů proinflačních a protiinflačních vyhrají ty protiinflační s tím, že se může i stát, že inflace klesne na nějakou dobu dokonce pod cíl“ centrální banky.
Zpět k tématu měření inflace: odpovídá tedy v současné době naměřená inflace té reálné? „Jsme si vědomi, že části zboží a služeb se nespotřebovávají,“ přiznává Mora. Zatímco ale ČNB průběžně vede debaty s ČSÚ ohledně změn spotřebního koše, nyní se domnívá, že jde o dočasný šok, který odezní, a nemá tedy smysl tlačit na ČSÚ, aby do spotřebního koše zahrnul například zmíněné boby a psi v útulcích.
Co soudí o zvyšování sazeb? „Do léta se k němu dostat nemusíme, protože tuto práci za nás vykoná pohyb měnového kurzu české koruny,“ uvádí v podcastu Marek Mora.
Překvapení v podobě vývoje na trhu práce
Překvapením je pro Moru fakt, že na historicky nejhorší propad globální ekonomiky zatím nereaguje trh práce. „Já jsem osobně očekával dopady covidové krize už na jaře, že (…) se rychleji propíšou do situace na trhu práce, do vývoje mezd, a tím pádem pak i do inflace,“ uvedl v podcastu MakroMixér. Česko je ale podle něj v porovnání s Polskem nebo Maďarskem velice „pracovně intenzivní“ ekonomikou, ve které se cizinci na nabídce práce podílejí více než v jiných zemích. Výrazně podle Mory také pomáhají i vládní programy, zejména Antivirus.
Česká ekonomika: Pomalu a hrbolatě vzhůru?
Počítá základní prognóza ČNB se zpožděním v dopadech? Inflace podle Mory určitý doběh mít může. Průmysl ale na rozdíl od jara běží a podíl velmi postižených sektorů, jako jsou hotely, restaurace či kavárny na celkovém HDP je poměrně malý. „Spíše bych viděl nějakou pomalou, byť hrbolatou, cestu nahoru,“ podotkl k vyhlídkám české ekonomiky.
Dodatečné riziko, které nyní vidí, je situace na česko-německé hranici, která může mít vliv i na fungování zejména našeho zpracovatelského průmyslu. Doufá ale, že toto riziko je jen dočasné.
Fiskální pomoc vlády? V pořádku. Prostor k tomu máme
Je pomoc české vlády se schváleným schodkem rozpočtu půl bilionu korun druhým rokem po sobě adekvátní? „Zásah české vlády je v zásadě v pořádku. Máme fiskální prostor k tomu, abychom intervence této velikosti dělali. ČR stále patří k nejméně zadluženým zemím v EU,“ komentuje Mora, dodává ale, že problém je se zacílením této pomoci. „ČR si strukturálním snížením daní zvýšila deficit na trvalo. Myslíme si, že to skutečně může být problém pro budoucí vývoj veřejných financí a navíc to ani nemá podle našeho soudu očekávaný účinek,“ vyvozuje v podcastu Mora.
Hlasy některých ekonomů, že vysoké koronavirové deficity české vlády nevadí, protože je „proplatí EU“, vnímá Mora kriticky. „Evropská unie jsme my, to znamená členské státy,“ říká centrální bankéř. „Pokud z EU dostaneme víc, než tam pošleme, tak to znamená, že je dostaneme od někoho jiného. Jedna věc tak je, jak dlouho budou tyto národy ochotny peníze posílat. Nakonec ale budeme muset peníze společně opět splatit,“ pokračuje Mora. „Byl bych tedy velmi obezřetný ohledně toho, abychom si tady začali zvykat na nějakou „drogu“ v podobě přílivu bruselských peněz,“ dodává.
Pomalé čerpání dotací jako problém kvality vládnutí v Česku
Pomalé čerpání evropských fondů v ČR považuje Mora za problém s kvalitou vládnutí. „V ČR vůbec nemáme problém s financemi,“ myslí si Mora. „Kde ale máme v Česku problém dlouhodobě, je vytvořit dobré projekty. Nemáme kvalitní projekty a to souvisí s tím, že kvalita vládnutí zejména ve veřejném sektoru je mizerná, není dlouhodobě dobrá,“ říká bankéř. Podle Mory k problému přispívá také rozhádanost nad dělbou financí.
„Těch tlaků a zájmových skupin, které se chtějí na tom podílet je tolik, že nikdo, ani současný premiér, nemá sílu bouchnout do stolu a říct, že to bude jinak, že někomu to nedáme a nalijeme to do těchto dvou/třech velkých projektů. To je ale dlouhodobý fenomén, který nesouvisí s touto vládou a táhne se minulými vládami možná desítky let nazpět,“ soudí Marek Mora v podcastu, kde vystupuje jako ekonom a osobnost, ne pouze spojen s rolí centrálního bankéře.
Itálie tématem číslo jedna pro Evropu
Za neschopností či neprostorem pro ECB zvýšit úrokové sazby pak Mora vidí velké rozdíly v zemích eurozóny. „V takto heterogenní měnové zóně se velmi špatně provádí měnová politika,“ zdůvodňuje viceguvernér. Pokud by se podařilo postavit na nohy například Itálii, která je podle Mory pro Evropu tématem číslo jedna, tak by se usnadnila práce i Evropské centrální bance, uzavírá Marek Mora.
Zdroj: Jan Bureš, Robert Břešťan (24. 2. 2021, Podcast MakroMixér Jana Bureše a Roberta Břešťana)
