Českým hospodářstvím se začíná šířit pesimismus. Občané, firmy i odborníci předpokládají zhoršení ekonomické situace během následujících dvou let. 30 % obyvatel České republiky očekává, že se ekonomice bude dařit hůře. V případě firem si to myslí až 50 % jejich vrcholových manažerů, kteří proto začali podnikat preventivní kroky k lepší ochraně před případnou krizí. Vyplývá to z průzkumu realizovaným společností Coface, která je lídrem na trhu pojištění pohledávek.
„Téměř 80 % českých firem se připravuje na případný propad ekonomiky a snížení počtu zakázek.“
„Nevýrazný výkon české ekonomiky v posledních měsících a nepříznivé zprávy ze zahraničí přispívají k šíření pesimistické nálady. Přibližně třetina Čechů si totiž myslí, že příští rok bude jejich ekonomická situace horší. Plyne to z výzkumů, které jsme provedli v souvislosti s naší výroční konferencí věnované budoucnosti české ekonomiky,“ říká Ján Čarný, generální ředitel pojišťovny Coface.
Ve čtvrtek 26. září 2019 se v Brně uskutečnila již devátá odborná konference na téma rizik vývoje české a slovenské ekonomiky. Vystoupila na ní řada předních řečníků jako například ekonomové Lukáš Kovanda, Mojmír Hampl, Petr Bartoň nebo Tomáš Sedláček. Zúčastnil se také Ivan Mikloš, bývalý ministr financí a vicepremiér vlády SR. Tématem konference byla aktuální ekonomická rizika nejen v České republice a na Slovensku, ale také v celosvětovém měřítku.
České firmy za rok změnily názor. Manažeři jsou výrazně pesimističtější, přesto ale svým firmám a jejich růstu v následujícím období věří
Manažeři firem přizpůsobili svůj pohled na očekávaný vývoj ekonomiky jak nepříliš přesvědčivému výkonu českého hospodářství z posledních měsíců, tak poměrně negativním signálům ze zahraničí. Přestože se 36 % vrcholových manažerů českých firem stále domnívá, že během následujících dvou let zůstane ekonomická situace stejná jako nyní, 50 % z nich naopak očekává zhoršení. Čtvrtina si také myslí, že za dva roky budou jejich firmy zaměstnávat méně zaměstnanců než letos.
V souvislosti s očekávaným zhoršením ekonomické situace pak mají největší obavy z neplnění finančních závazků svých obchodních partnerů. Riziko, že nedostanou v době zhoršující se ekonomiky včas zaplaceno za realizované zakázky, vidí jako reálné nebezpečí u 50 % svých stávajících obchodních partnerů a u téměř 60 % nových obchodních partnerů. Proto nepřekvapí, že až 54 % firem si na riziko špatné platební morálky pojišťuje všechny transakce. 46 % firem si také dopředu cíleně prověřuje informace o bonitě svých obchodních partnerů.
Manažeři se také poměrně shodnou na tom, že riziko zhoršení ekonomické situace je ještě více pravděpodobnější díky obchodním válkám, které ve světě spustily zejména kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Myslí si to až 75 % z nich.
Přes poměrně výraznou změnu nálady českých manažerů je optimismus zatím neopouští a svým firmám věří. Uvědomují si rizika, která hrozí z důvodu externích faktorů zhoršujících ekonomickou situaci, ale jsou přesvědčeni, že jejich firmy dokáží obstát.
Ani domácnosti příliš nehýří optimismem. Jejich opatrnost může být startérem ekonomického poklesu
Optimismus postupně ztrácejí také české domácnosti a spotřebitelé. Na otázku, jak si myslí, že se jim bude dařit za rok, přibližně třetina respondentů z řad veřejnosti odpověděla, že jejich ekonomická situace bude pravděpodobně horší. Naopak to, že se budou mít lépe, předpokládá pouze 14 % respondentů. Zbytek si zatím myslí, že se jejich ekonomická situace během následujícího roku nezmění.
Podobné je to v případě názoru na firmy, pro které Češi pracují. Příznivé vyhlídky v následujícím roce předpokládá pouze necelých 7 % respondentů. Naopak zhoršení ekonomické situace svých zaměstnavatelů se obává přibližně 26 % obyvatel České republiky.
„Nedá se říci, že by zatím spotřebitelé propadali panice. Nicméně série nepříliš příznivých zpráv, jako například krach velké evropské cestovní kanceláře Thomas Cook, utvářejí poměrně pesimistickou náladu stále větší části české populace,“ říká Ján Čarný.
I to pak paradoxně může být jedním z důvodů k nastartování skutečné krize. Zejména v ekonomice, jako je ta česká, je hospodářský růst ve velké míře ovlivňován spotřebou českých domácností.
Experti se shodují – firmy by v dobrých časech měly myslet na přípravy na krizi
Firmy mají možnost se na zhoršování ekonomické situace připravit a pomoci jim svými kroky může samozřejmě také stát.
Euro jako opora v ekonomické krizi?
Na tom, jestli by české ekonomice pomohlo lépe se vypořádat s případnou ekonomickou krizí, pokud by byla součástí eurozóny, se oslovení experti neshodnou. Například Ivan Mikloš poukazuje na pozitivní zkušenosti ze Slovenska, které krátce před krizí vstoupilo do eurozóny. Podobný pozitivní názor na roli eura pro ekonomiku v případě krize má Tomáš Sedláček, který říká: „Národní měna má své výhody, ale z dlouhodobého hlediska je lepší být svázán s větším obchodním celkem.“ Naprosto opačný názor pak zastává Mojmír Hampl. Ten je přesvědčen, že přijetím eura by česká ekonomika přišla o vlastní měnovou politiku, která jí umožňuje lépe reagovat na jednotlivé výkyvy.
Podobný názor zastává také ekonom Petr Bartoň, který navíc vidí riziko v tom, že příští krize a ekonomické výkyvy se mohou bezprostředně týkat právě eura a jeho přijetím by se tak rizika související s krizí pro českou ekonomiku ještě více prohloubila.
