Už tři losy evropské srazila letos auta v oblasti Šumavy. Ochránci přírody požadují zavedení výstražné dopravní značky, která u nás zatím oficiálně neexistuje. Kromě těchto kriticky ohrožených zvířat, která se v Česku rozšířila až ve druhé polovině 20. století, jsou ale při podobné srážce ve velkém ohrožení i motoristé.
Už tři losy evropské srazila letos auta v oblasti Šumavy. Ochránci přírody požadují zavedení výstražné dopravní značky.
Los evropský patří mezi zvířata, která si v přírodě umí díky své velikosti a síle poradit i s predátory. Jejich sebevědomí pak – bohužel – nerozlišuje mezi vlkem nebo autem. V případě ohrožení se mu postaví čelem. To je diametrálně odlišné chování proti běžné vysoké, která silnice „bezmyšlenkovitě“ přebíhá. Losi jsou také samotářská zvířata, velmi pravděpodobně tak nehrozí, že silnici bude křižovat více kusů. Výjimkou mohou být matky s mláďaty. Co z toho plyne pro řidiče?
Jednoznačné doporučení neexistuje, nutností je předvídat
Jednoznačné doporučení, bohužel, neexistuje. Ze statistik Policie ČR totiž vyplývá, že následky pro posádky vozidel při srážce se zvěří jsou srovnatelné s těmi, když se řidič pokusí zvěři na silnici vyhnout. V období pěti let došlo ke 29 483 střetům vozidla se zvěří, z toho smrtelných nehod bylo 11, těžkých zranění 51 a lehkých 453. Nehod v důsledku vyhýbání se střetu se zvěří sice bylo ve stejném časovém úseku zhruba dvanáctkrát méně (celkem 2458) – ovšem z toho smrtelných 9, s těžkým zraněním rovněž 51 a s lehkým dokonce 550.
Jakkoliv banálně to může znít, základem je při jízdě například lesními úseky prostě předvídat. Přizpůsobit jízdu auta konkrétním podmínkám. Platí to jak pro viditelnost, tak také denní dobu nebo roční období. „Statisticky k nejčastějších střetům se zvěří dochází v pozdních nočních hodinách a pak také v těch brzkých ranních,“ říká Honza Marek, mluvčí Generali.
Zvířata dosahují hmotnosti až několik set kilogramů
Srážku se stokilovým divočákem lze přirovnat ke skoku z druhého patra domu. Losí samice přitom dosahují váhy až 350 kilogramů, samci dokonce 450 kilo. „U takto robustních zvířat kromě vysokých škod na autě je v přímém ohrožení života i posádka. Z praxe můžeme potvrdit, že už střet s dospělým jelenem mívá za následek masivní poškození celé přední části vozu včetně motoru, ale také střechy. Její části společně s tělem zvířete při srážce ohrožují posádku přímo na životě,“ popisuje Marek. Škody se snadno vyšplhají na desítky i stovky tisíc korun.
Střet SUV Audi s dospělou laní
Příkladem může být střet SUV Audi s dospělou laní, kdy pojišťovna uhradila opravu za 320 tisíc korun. „Podle zkušenostní našich likvidátorů mnohdy auta po takové nehodě končí v režimu totální škody,“ upřesňuje Marek.
Nezávisle na řidičských schopnostech je v každém případě užitečné mít auto pro takové případy pojištěné. „Zvlášť to platí pro řidiče, kteří se často pohybují po silnicích v otevřené krajině. Připojistit se pro střet se zvěří se přitom běžně dá v rámci povinného ručení, škody uhradí také havarijní pojištění,“ připomíná Honza Marek z Generali.
Jen za rok 2016 nahlásili motoristé pojišťovně Generali celkem 2758 nehod, jejichž příčinou byl střet se zvířetem. Celková škoda přitom v úhrnu přesáhla 87 milionů korun.
STŘET SE ZVĚŘÍ A AUTOPOJIŠTĚNÍ
Pojistit se pro případ sražení zvířete, je snadné. Vybírat jde ze dvou možností:
- ve formě extra připojištění k povinnému ručení
– v takovém případě srážka se zvěří nemá vliv na výši ročního bonusu
– obvyklá je finanční spoluúčast (např. 1000 Kč) - v rámci havarijního pojištění, které kryje buď všechna rizika vč. odcizení (all risk), nebo jen ta základní (např. havárie, resp. střet)
- srážka se zvěří má vliv na výši bonusu, počítat je třeba s finanční spoluúčastí na vzniklé škodě
5 RAD, CO DĚLAT PO STŘETU SE ZVÍŘETEM?
1/ Zapněte výstražná světla, a pokud to dovolí situace, ihned postavte na silnici varovný trojúhelník. Řádné označení místa dopravní nehody považují dopravní policisté z pohledu bezpečnosti za naprostý základ.
2/ Došlo-li ke zranění, volejte záchrannou službu na lince 155. Jakmile to půjde, kontaktujte Policii ČR na lince 158. Ta vyrozumí správce příslušné honitby, který přijede a o zvěř se postará.
3/ Kontaktujte asistenční linku pojišťovny. Případně využijte Linku pomoci řidičům – 1224. Když tomu nebude nic bránit, následky srážky pro pojišťovnu vyfoťte nebo pořiďte video.
4/ Zraněnou zvěř ze silnice sami neodklízejte, protože může způsobit zranění pro změnu ona vám.
5/ V žádném případě není možné si sraženou zvěř ponechat! Právo manipulace mají myslivci. Ponechání si zvířete by z pohledu zákona mohlo být hodnoceno jako pytláctví.
[…] Náhrada škody uvedená v odstavci 1 se vyplatí hotově, elektronickým bankovním převodem, bankovními […]