Veřejný dluh = Státní dluh + Dluh za kraje + Dluh za zdravotní pojišťovny
Státní dluh byl k 28.4.2016: 1 718 997 732 271 Kč
Dluhy krajů a obcí byly k 28.4.2016: 134 945 195 173 Kč
Dluh na 1 obyvatele byl k 28.4.2016: 176 298 Kč
Metodika výpočtu Veřejného dluhu
Zadlužení je podle metodiky Eurostatu ESA95:
Veřejný dluh = Státní dluh + Dluh za kraje + Dluh za zdravotní pojišťovny
Statistika je mezinárodně srovnatelná – ESA95 je jedna metodika pro všechny státy EU.
- Vezmu veřejný dluh ke konci loňského roku oficiálně oznámený Ministerstvem financí ČR a odsouhlasený Eurostatem. Od tohoto čísla běží dluhové hodiny od 1. ledna aktuálního roku.
- Pak je potřeba dosadit do modelu do jakého čísla mají dluhové hodiny doběhnout k 31. prosinci aktuálního roku. Používám odhad Ministerstva financí zveřejněný v aktuálním Fiskálním výhledu Ministerstva financí ČR. Předpokládám, že tamní prognóza přímo od zdroje je nejlepší. Tento odhad pak doladím a zpřesním s ohledem na aktuální vývoj/plnění státního rozpočtu.
Pak, průměrná rychlost zadlužování za 1 sekundu = [(B)-(A)] / [365*24*60*60]
Další projekce jsou založené prognóze Ministerstva financí ČR a na datech z Českého statistického úřadu. Např. průměrná rychlost HDP je vypočtena z rozdílu mezi stavem HDP v běžných cenách ke konci minulého roku a očekávanou výší ke konci aktuálního roku – přesně podle prognózy Ministerstva financí ČR.
Zdroj: Veřejný dluh
Autorem portálu Veřejný Dluh je ekonom Aleš Michl:
Státní dluh
Výše státního dluhu vyplývá ze statistiky Ministerstva financí, zveřejněné 17.7.2015. Více na www.mfcr.cz.
1. Definice státního dluhu dle Ministerstva financí ČR
– více na www.mfcr.cz
Odbor Řízení státního dluhu a finančního majetku spravuje hrubý státní dluh centrální vlády, který tvoří zhruba 90% hrubého dluhu centrální vlády.
Do působnosti a evidence není zařazen dluh mimorozpočtových fondů, fondů sociálního a zdravotního pojištění, krajů a obcí. Do státního dluhu nejsou rovněž zařazeny státní záruky, které spravuje přímo státní rozpočet.
A. Nepodmíněné závazky státu (celkový státní dluh) lze rozdělit:
I.dluh domácí a dluh zahraniční (podle místa vzniku dluhového nástroje)
Domácí dluh je kryt:
- státními pokladničními poukázkami
- státními střednědobými a dlouhodobými státními dluhopisy
- dalšími domácími instrumenty, např.krátkodobými půjčkami
Zahraniční dluh je složen ze:
- zahraničních emisí dluhopisů
- půjček od Evropské investiční banky
- směnek vydaných k úhradě členství v IBRD
II. dluh obchodovatelný a dluh neobchodovatelný (podle obchodovatelnosti na finančních trzích)
Obchodovatelný dluh
- státní pokladniční poukázky
- státní střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy
- zahraniční emise dluhopisů
- případně ostatní zdroje krytí
Neobchodovatelný dluh
Po rozdělení Československa v roce 1993 Česká republika převzala 2/3 bývalých federálních dluhů na knihy státního dluhu. Od vzniku České republiky nevznikly nové tuzemské kategorie netržních závazků.
V současnosti je veškerý neobchodovatelný dluh pouze zahraničním dluhem. Do roku 1998 se neobchodovatelný dluh podílel i na domácím dluhu (např. přímý úvěr od centrální banky a přímé úvěry od obchodních bank); ten však byl přeměněn na tuzemský tržní dluh.
Zahraniční neobchodovatelný dluh představují především bankovní úvěry od Evropské investiční banky, korunové směnky pro úhradu účasti u IBRD, které mají objemově okrajový význam.
B. Podmíněné závazky státu (státní záruky)
Státní záruky jsou poskytovány jednak podle zákona č. 218/2000 Sb. (rozpočtových pravidel). Mají systémový charakter, přičemž největší zátěž způsobují záruky na bankovní sektor. Státní záruky jsou dále poskytovány podle zákona č.58/1995 Sb. (podpora exportu) a zákona č.77/2002 (Správa železniční dopravní cesty).
Je nutné zdůraznit, že řízení a administrace státních záruk vlády není v kompetenci Odboru Řízení státního dluhu a finančního majetku. Státní záruky jsou plánovány, spravovány a plněny přímo odborem Státního rozpočtu Ministerstva financí.
