Kauzy jako Panama Papers a teroristické útoky v Evropě přiměly evropské zákonodárce k dalšímu zesílení kontroly nad finančními toky. Cílem je odhalit peníze směřující ke zločineckým organizacím a teroristickým skupinám. Na druhé straně však ubude další, velká část „svobod“ pro běžného občana a byrokratický aparát, tak získá o něco lepší přehled nad tím, co dělá, kolik má financí a na co je využívá…
Boj proti praní špinavých peněz
Do 10. ledna 2020 má být do národních legislativ členských států Evropské unie převzata pátá směrnice proti praní špinavých peněz (tzv. 5MLD). Její česká podoba už je známá a přináší řadu důležitých novinek. Kromě výrazného zvýšení sankcí se mění především nároky na ověření identity zákazníků při platbách – a netýká se to jen bank, ale i obchodníků. Prověřovat se navíc budou i transakce v malém objemu a vzniknou také národní registry majitelů firem a bankovních účtů.
Nový předpis tak zavádí výrazné změny v povinnostech finančních institucí velmi brzy po přijetí předchozí čtvrté směrnice. Důvodem je skutečnost, že se legislativa musí pružně přizpůsobovat neustálému vývoji rizik a reagovat na nové hrozby. Jaká konkrétní opatření tedy „zefektivnění boje proti financování terorismu a zajištění vyšší transparentnosti finančních transakcí” přináší pro české firmy, instituce a spotřebitele?
Hloubková kontrola plátců
Z hlediska retailu a spotřebitelů se změny se dotknou zejména ověřování totožnosti u dosud neznámých zákazníků. U předplacených produktů se hranice pro hloubkovou kontrolu (CDD) snižuje z 250 eur na 150 eur a dotkne se tedy širšího okruhu lidí. Poskytovatelé platebních služeb budou muset zjišťovat totožnost klienta u platebních transakcí na dálku nad 50 eur, do tří let pak u všech. Nově budou muset zesílenou hloubkovou kontrolu klienta provádět i další typy podniků, jako jsou realitní makléři a zprostředkovatelé pronájmu nemovitostí (u transakcí 10 000 eur za měsíc) nebo platformy pro směnu virtuálních měn a poskytovatelé virtuálních peněženek.
Propojený registr vlastníků
Členským státům vznikne povinnost vytvořit národní registr skutečných majitelů obchodních společností. Registrováni budou muset být i vlastníci všech bankovních účtů a bezpečnostních schránek. Jednotlivé národní registry budou napojené na centrální evropskou platformu. K údajům budou mít přístup i fyzické a právnické osoby, prokážou-li oprávněný zájem na získání informací o skutečném vlastnictví. Údaje o vlastnictví nemovitostí budou dostupné pouze orgánům veřejné správy. Regulované subjekty potom budou muset před navázáním obchodního vztahu s osobou, která podléhá takové registraci, získat potvrzení o registraci nebo výpis z registru skutečných majitelů.
Zpřesněná pravidla ověřování
Pro boj proti praní peněz nebo financování terorismu je nezbytná správná identifikace a ověření údajů fyzických a právnických osob. Směrnice bere v úvahu, že nejnovější technický vývoj v oblasti digitalizace transakcí a plateb umožňuje bezpečnou identifikaci na dálku nebo elektronickou identifikaci. „Český zákon AML, jímž se směrnice 5MLD transponuje do našeho právního řádu, však například nebude připouštět video identifikaci v jakékoli podobě. A to přesto, že je tato metoda v jiných členských státech přípustná,” upozorňuje Oldřich Kotas ze společnosti Trask solutions. Zákon také omezí možnosti převzetí identifikace – zakáže řetězení, kdy by instituce převzala identifikaci od jiné, která ji neprovedla sama, ale také převzala.
Vysoké pokuty i osobní odpovědnost
Směrnice výrazně zvyšuje finanční postih za porušení povinností – sankce je možné uvalit až do výše dvojnásobku hodnoty prospěchu z porušení zákona nebo jednoho milionu eur. U úvěrových a finančních institucí se pokuta zvyšuje na pět milionů eur nebo 10 % celkových ročních výnosů. Další postih představuje zveřejnění prohřešku, což může mít za následek poškození reputace nebo i odebrání či pozastavení licence. Předpis zavádí také osobní odpovědnost managementu s hrozbou dočasného zákazu výkonu funkce nebo pokuty do výše pěti milionů eur. Jako varování slouží možnost nařídit zdržení se protiprávního jednání.
Důležitost vzdálené identifikace vzroste
Jak již bylo řečeno, i v rámci nových pravidel bude možné ověřovat identitu na dálku, což je důležitý předpoklad fungování digitálních služeb. Je ale třeba se na to technicky připravit – zatím tuto potřebu měly hlavně velké finanční instituce. „Naše řešení Trask KYC poskytuje jednoduché a levné ověření totožnosti neznámého zákazníka v souladu se zákonem proti praní špinavých peněz. A to kdykoliv, přímo v on-line obchodech, na webových stránkách nebo prostřednictvím mobilních aplikací. Tedy v okamžiku a v místě, kde právě zákazník o službu projevil zájem,” vysvětluje Kotas.
Jak to funguje z pohledu zákazníka?
Komplexní identifikace klienta probíhá na základě tří kroků:
- vytěžení a ověření potřebných údajů z průkazu totožnosti s pomocí fotoaparátu mobilního telefonu
- ověření vlastnictví bankovního účtu na základě poskytnutého výpisu
- případně povoleným převzetím identifikace klienta od jiné instituce pomocí obrácené mikroplatby.
Na straně zákazníka přitom není nutná instalace žádné speciální aplikace.
