Řada služeb spojených s bydlením se platí zálohově. Ať už bydlíte ve vlastním, družstevním či nájemním bytě, nemusíte být spokojeni s vyúčtováním zálohových úhrad. V takovém případě můžete požadovat vysvětlení či podat reklamaci. U koho stížnost uplatnit a jak vyúčtování správně reklamovat? Co dělat, když se roční vyúčtování opozdí?
Rozsah poskytovaných služeb se v jednotlivých bytech liší – v běžném panelovém domě jde nejčastěji o dodávky tepla a vody, odvádění odpadních vod, provoz výtahu, odběr elektřiny pro osvětlení společných prostor, poplatky za odvoz komunálního odpadu a úklid. „Ať už zajišťuje služby kdokoli, po skončení zúčtovacího období se vyúčtovávají zálohové platby za služby podle jejich skutečné spotřeby a nákladů. Výsledkem vyúčtování je tedy přeplatek či nedoplatek,“ uvádí Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení spotřebitelské organizace dTest.
Zúčtovací období zpravidla činí 12 měsíců. Ten, kdo služby zajišťuje, tedy podle konkrétní situace dodavatel elektřiny či plynu, společenství vlastníků jednotek, družstvo či u nájmu bytu pronajímatel, musí vyúčtování doručit příjemci služeb (tedy vlastníku bytu či jeho nájemci v případě, že se jedná o nájem bytu nebo o družstevní byt) nejpozději do čtyř měsíců po skončení zúčtovacího období. Toto období bývá většinou od ledna do prosince, proto do konce dubna může příjemce služeb očekávat roční vyúčtování.
Vyúčtování služeb v nájemním bytě
Pokud jde o nájemní bydlení, je v nájemní smlouvě obvykle stanoveno, jaké služby bude pronajímatel nájemci zajišťovat. Při určení rozsahu zajišťovaných služeb hraje roli i vybavení bytu. Pokud je v nájemním bytě plynový kotel, je na dohodě mezi pronajímatelem a nájemcem, kdo z nich uzavře smlouvu o dodávkách plynu. Zde záleží i na době trvání nájmu. U nájmů na dobu neurčitou nebo trvajících několik let je výhodnější, když smlouvu s dodavatelem energií uzavře přímo nájemce. U nájmů trvajících jen několik málo měsíců se to s ohledem na administrativní zátěž nemusí vyplatit.
Příjemce služeb může požádat o nahlédnutí do podkladů k vyúčtování a má právo si vyžádat doložení nákladů na jednotlivé služby a požadovat vysvětlení, jakým způsobem byly služby rozúčtovány a jak byly stanoveny zálohy na služby. Zároveň mu musí být umožněno pořídit si kopie podkladů k vyúčtování. Do 30 dnů ode dne doručení vyúčtování také může proti němu podat námitky. Na vyřízení je pak stanovena lhůta 30 dní počítaná od doručení námitek.
Zpozdí-li se vyúčtování služeb nebo vyřízení námitek, má příjemce služeb právo, aby mu ten, kdo služby zajišťuje, zaplatil pokutu, maximálně ve výši 50 Kč za každý den zpoždění. Na pokutu nevznikne nárok, jestliže například pronajímatel sám obdržel vyúčtování služeb nebo podklady k němu v takovou dobu, že nemohl vyúčtování včas nájemci předložit nebo vyřídit námitky. Ovšem samozřejmě pronajímatel musí postupovat co nejrychleji.
Dodávky energií – plyn a elektřina
Zvláštní pravidla ohledně vyúčtování platí pro dodávky plynu a elektřiny. Řídí se zákonem, ale i smlouvou o dodávkách energií a obchodními podmínkami. Informace o způsobu uplatnění reklamace lze často najít na internetových stránkách dodavatele. „Dodavatelé někdy vyzývají zákazníky, aby reklamovali vyúčtování telefonicky prostřednictvím zákaznické linky. Ty lze využít pro získání prvotní informace, ovšem pak by měla následovat písemná reklamace, abyste měli důkaz o podání a obsahu uplatněné reklamace,“ radí Lukáš Zelený.
Dodavatel energií musí vyřídit reklamaci vyúčtování nejpozději do 15 kalendářních dnů ode dne doručení reklamace. Uzná-li ji za oprávněnou, je povinen vyrovnat rozdíl v platbách do 30 kalendářních dnů ode dne doručení reklamace. Nedodrží-li tuto lhůtu v případě reklamace vyúčtování elektřiny, vzniká odběrateli právo na náhradu 600 Kč za každý den prodlení, nejvýše však 24 000 Kč. U plynu se jedná o náhradu 750 Kč za každý den prodlení, maximálně však 7500 Kč.
„Jestliže dodavatel elektřiny či plynu nevyřídí reklamaci ke spokojenosti zákazníka nebo tak neučiní ve stanovené lhůtě, může se zákazník obrátit na Energetický regulační úřad. Případně může být vyúčtování elektřiny a plynu předmětem soudního sporu, tak jako vyúčtování ostatních služeb. Ovšem je třeba upozornit, že podání reklamace nezbavuje povinnosti zaplatit případné nedoplatky na službách. Pokud se později ukáže, že reklamace je oprávněná, případně dojde k dohodě, bude neoprávněně fakturovaná částka vrácena,“ uzavírá Lukáš Zelený.
Nejvíce podání stížností spotřebitelů v historii ERÚ
13 489 spotřebitelů se loni se svým podáním obrátilo na Energetický regulační úřad. Meziročně se jejich počet zvýšil o 14,4 %. Rok od roku přitom roste i složitost řešení. Každá osmá stížnost nebo dotaz například míří na zprostředkovatele, aukce, poradce nebo podomní prodej. Tyto subjekty budou vyvolávat jen obtížně řešitelné problémy, dokud nedojde ke zpřísnění legislativy.
„Určitě jde o čísla varovná. Téměř dvoutisícový roční přírůstek podání opakující se v posledních letech vypovídá o podmínkách na trhu. Na druhou stranu si musíme uvědomit, že řada stížností je navázána na přechod mezi dodavateli, a právě loni byl počet těchto změn také rekordní. Navíc věřím, že se do statistik promítá i vyšší snaha lidí problémům čelit a vědí, na koho se mají obrátit pro pomoc,“ komentuje aktuální vývoj Jan Pokorný, člen Rady ERÚ.
Na čele „žebříčku“ stojí dlouhodobě nejběžnější problémy s fakturací a platebními podmínkami. Nemusí jít jen o chyby ve vyúčtování nebo nevyřízené reklamace. Do této skupiny spadá třeba i nastavení záloh, před jejichž účelovými změnami ERÚ varoval v říjnu loňského roku tiskovou zprávou.
Podání na ERÚ v roce 2018
| Podání na ERÚ v roce 2018 | 13 489 |
| Fakturace, platební podmínky | 22 % |
| Změna dodavatele | 14 % |
| Smluvní sankce | 14 % |
| Odstoupení, výpověď smlouvy | 11 % |
| Zprostředkovatelé, aukce, poradci | 10 % |
| Zjištění dodavatele | 5 % |
| Změna smlouvy | 3 % |
| Podomní prodej | 3 % |
| Dotazy k energetickému zákonu | 2 % |
| Změna odběratele | 2 % |
| Ostatní | 14 % |
| * Podání může být stížností, ale i dotazem nebo žádostí o zjištění informace apod. |
Se čtrnácti procenty sdílí druhé a třetí místo podání ke změně dodavatele a smluvním sankcím. Společně se čtvrtou příčkou, odstoupením od smlouvy či výpovědí, jde o příbuzné podněty. Nejvyšší sankce, kterým spotřebitelé v energetice čelí, totiž bývají spojené s nedodržením úvazku u smluv na dobu určitou.
ERÚ, dodavatelé energií a řešení stížností a reklamací
Ne vždy přitom musí jít o pokuty, které jsou vepsané přímo ve smlouvě o dodávkách energií. Několikatisícové sankce se mohou ukrývat i v navázaných smlouvách, například zpoplatnění závazné přihlášky do aukce nebo úhrada služeb zprostředkovateli, pokud spotřebitel neuzavře smlouvu s jimi vybraným dodavatelem.
„Samotní zprostředkovatelé, počítáme-li mezi ně i podomní prodejce, stojí přinejmenším za každým osmým podáním a v praxi jim patří ještě mnohem větší podíl. Hledejme je třeba ve skupině sankcí, u nevyžádaných změn dodavatele nebo u chybně ukončených smluv. Proto je stěžejní, jak dopadne připravovaná novela legislativy, která by naše kompetence měla rozšířit na zprostředkovatele. Záležet bude i na tom, jaké k jejich dozorování a postihu dostaneme praktické nástroje,“ říká Jan Pokorný.
Pokud spotřebitelé řeší problémy v energetice, zejména se svým dodavatelem, mohou se obrátit na ERÚ telefonicky, písemně nebo osobně. Úřad kromě sídla v Jihlavě provozuje také dislokovaná pracoviště v Praze a Ostravě. Základní informace a nástroje prevence, vč. nezávislého srovnávače nabídek elektřiny nebo indikativních cen plynu, naleznete také na webu www.eru.cz.
Připojené soubory:
- Podání stížností na ERÚ (618 KB)
