Výdaje na výzkum a vývoj v Česku vzrostly od roku 2010 více než dvojnásobně. Které faktory především stály za výrazným nárůstem?
Výdaje na výzkum a vývoj (VaV) dosáhly u nás v roce 2020 rekordních 118 mld. Kč. Pro srovnání, v roce 2010 to bylo 53 mld. Kč. Česko tak s nárůstem o 105 % patří mezi devět států EU, v nichž navýšení výdajů na VaV během uvedeného období překročilo hranici 100 %. První pozici v tomto žebříčku zaujalo Polsko, kde došlo dokonce ke skoku o 180 %, přičemž celá EU vykázala nárůst 44 %. Státy s nejvyššími mírami navýšení se rekrutují zejména ze zástupců bývalého východního bloku, ovšem ani přes vysoké nárůsty v posledních letech se jim stále nepodařilo výrazněji se přiblížit objemu prostředků, které do výzkumu a vývoje investují bohaté státy západní Evropy.
Český výzkum a vývoj
V roce 2020 byl podíl výdajů na VaV na HDP v Česku 1,99 %, čímž bylo překonáno doposud rekordních 1,96 % HDP z roku 2014. Za průměrem EU 2,32 % HDP však pořád pokulháváme. Více než 2 % svého HDP vydalo v roce 2020 na VaV celkem devět států EU, pět z nich dokonce přes 3 %. Konkrétně se jednalo o Belgii, Švédsko, Rakousko, Německo a Dánsko.
Do výzkumu a vývoje se v uvedeném období výrazně promítlo především několik faktorů. Předně je třeba zmínit, že konec prvního desetiletí 21. století byl ve znamení světové ekonomické krize, která ovlivnila i financování českého výzkumu a vývoje tím, že čtyři roky za sebou výdaje na VaV u nás stagnovaly. Po roce 2010 však výdaje na VaV začaly dramaticky narůstat, a rok 2010 tak můžeme považovat za pomyslný odrazový můstek.
Výdaje na VaV v Česku (%)
Zdroj: ČSÚ
Zahraniční podniky na špici
Podnikový sektor zaujímá v Česku dlouhodobě nadpoloviční podíl na výdajích na VaV. V posledních pěti letech se jeho podíl pohybuje dokonce okolo 60 % a největší částky na VaV vynakládají podniky pod zahraniční kontrolou. Těch, které provádějí VaV, je v Česku přibližně 600 a dohromady v roce 2020 na VaV vynaložily 44 mld. Kč, tedy téměř 40 % celkových výdajů na VaV na našem území. V roce 2010 provádělo u nás VaV 500 podniků pod zahraniční kontrolou s celkovými výdaji 15 mld. Kč, což tvořilo 28 % výdajů na VaV za celé Česko. Výdaje na VaV podniků pod zahraniční kontrolou tak za deset let vzrostly přibližně trojnásobně. Význam podniků pod zahraniční kontrolou podtrhuje rovněž fakt, že v této skupině najdeme většinu podniků, které u nás vynakládají na VaV největší částky. V roce 2020 vynaložilo více než 500 mil. Kč na VaV 26 podniků a z nich 21 bylo pod zahraniční kontrolou. Šest zahraničních podniků vynaložilo na VaV dokonce více než 1 mld. Kč. Mezi firmy s nejvyššími výdaji na VaV patří především podniky působící v automobilovém průmyslu a společnosti vyvíjející software.
Investice státu rostou
Veřejné domácí zdroje na VaV do roku 2016 narůstaly jen pozvolna, po tomto roce však začal český stát prostředky navyšovat. Z 28,5 mld. Kč v roce 2016 došlo do roku 2020 k nárůstu o 10 mld. Kč na 38,6 mld. Kč. Téměř 90 % financí posílá stát do výzkumu prováděného ve veřejném sektoru, nejvíce peněz směřuje na veřejné a státní vysoké školy, jejichž aktivity ve VaV v roce 2020 český stát podpořil 17,5 mld. Kč. Druhým největším příjemcem je Akademie věd ČR, jejíž ústavy byly z domácích veřejných zdrojů za účelem VaV podpořeny částkou 11,1 mld. Kč.
Podpora podnikového výzkumu z veřejných domácích zdrojů se dlouhodobě pohybuje pod 5 mld. Kč ročně a je určena především domácím podnikům. Podniky pod zahraniční kontrolou v posledních letech čerpají podporu nižší než 1 mld. Kč za rok.
Podíl výdajů na VaV na HDP (%)
Zdroj: ČSÚ
Fenomén strukturálních fondů
Zcela novým fenoménem v oblasti VaV se stalo čerpání dotací z EU prostřednictvím tzv. strukturálních fondů. To nastoupilo zejména po roce 2010 a vrcholu bylo dosaženo ve čtyřech po sobě následujících letech 2012–2015, během nichž zahraniční veřejné zdroje přispěly českému výzkumu 60 mld. Kč. Největší obnosy směřovaly na výstavbu nových výzkumných center, mezi kterými byla i centra excelence. Výstavba každého z nich přišla na několik miliard korun. Mezi nově vzniklá centra excelence patří například laserové centrum ELI Beamlines v Dolních Břežanech s nejvýkonnějším laserem na světě, BIOCEV ve Vestci u Prahy zabývající se výzkumem v oblasti biotechnologií a biomedicíny nebo brněnský CEITEC, v němž probíhá výzkum v širokém spektru přírodních věd. Prostředky z EU tvořily mezi lety 2012 a 2015 přibližně 15 % celkových výdajů na VaV v Česku.
V roce 2015 se uzavřelo čerpání v rámci jednoho programového období a poté následoval razantní útlum v objemu evropských dotací, které z 13,8 mld. Kč klesly meziročně na 2,7 mld. Kč. V následujícím programovém období již prostředky na podporu VaV nebyly čerpány v takové míře. V poslední době se zdroje z EU pohybují okolo 7 mld. Kč ročně a tvoří tak přibližně 7 % celkových výdajů na VaV.
Čerpání prostředků ze zdrojů EU se v uplynulém desetiletí výrazně podepsalo na investicích do výzkumu a vývoje i v mnoha dalších státech EU, a to především v těch postkomunistických, např. na Slovensku, v Polsku, Rumunsku, Litvě nebo Lotyšsku. V případě pobaltských států Litvy a Lotyšska zaujímaly zdroje z EU v některých letech dokonce více než 30% podíl na celkových výdajích na VaV.
Mzdy před investicemi
Výdajovou položkou, na niž se v oblasti VaV vynakládá nejvíce prostředků, a zároveň i položkou nejrychleji rostoucí jsou mzdy. V roce 2010 na ně směřovalo 24 mld. Kč, tedy 46 % celkových výdajů na VaV. V roce 2020 už mzdy spolkly 64,3 mld. Kč, což odpovídalo 57 % výdajů na VaV. K výraznému zvyšování mezd docházelo ve všech sektorech VaV a mzdové náklady rostly setrvale po celé desetileté období.
Naproti tomu investiční výdaje zaznamenaly svůj jednoznačný vrchol mezi lety 2012–2015, což přímo souvisí se zmiňovanou výstavbou výzkumných center financovaných zdroji z EU. Na investice v těchto letech směřovalo okolo 18 mld. Kč ročně, tedy více než 20 % celkových výdajů na VaV. Po roce 2015 investiční výdaje na VaV výrazně poklesly a v posledních letech se pohybují okolo 11 mld. Kč ročně a tvoří přibližně 10 % celkových výdajů na VaV.
Nejvíce se zkoumá v Praze, v Brně a ve středních Čechách
Dlouhodobě se více než třetina výdajů na VaV vynakládá v Praze, v roce 2020 to bylo celkem 43 mld. Kč. V hlavním městě najdeme většinu ústavů Akademie věd, nejvíce vysokých škol i podniků provádějících VaV.
Celkem 20 mld. Kč na VaV bylo v roce 2020 vynaloženo v Jihomoravském kraji, který je reprezentován zejména Brnem. Zde najdeme mnoho velkých podniků pod zahraniční kontrolou a několik vysokých škol. Charakteristické pro Brno bylo vysoké čerpání evropských dotací mezi lety 2012–2015, kdy se dokonce výdaje vynaložené na VaV na vysokých školách v tomto městě rovnaly výdajům v Praze. V této souvislosti je ovšem nutné podotknout, že intenzivní využívání dotací EU v uvedené době probíhalo i v dalších krajích (např. Olomouckém, Moravskoslezském, Plzeňském nebo Středočeském), zatímco Praha evropské finance na VaV čerpat nemohla.
Na třetí příčce ve výdajích na VaV se v roce 2020 umístil Středočeský kraj s částkou 15 mld. Kč. V tomto kraji je silně zastoupen automobilový průmysl, nalezneme tu ale i výzkumná centra vybudovaná v předpolí hlavního města. Ostatní kraje pak měly značný odstup, v žádném z nich se v roce 2020 na VaV nevynaložilo více než 6 mld. Kč.
Pracovníků ve výzkumu přibývá
Ve výzkumu a vývoji pracovalo v Česku v roce 2010 celkem 52 tisíc přepočtených osob. Tento ukazatel udává přepočet celkové odpracované doby věnované činnostem ve VaV na plný pracovní úvazek. Počet přepočtených osob ve VaV u nás postupně narůstal a v roce 2020 dosáhl 81 tisíc.
Nejvíce pracovníků nalezneme v podnicích, kde se jejich počet za posledních deset let zvýšil takřka o 20 tisíc a v roce 2020 jich zde pracovalo 46 tisíc. Ve veřejném sektoru se počet pracovníků ve VaV od roku 2010 navýšil z 25 tisíc na 34 tisíc v roce 2020, z nichž 20 tisíc provádělo VaV na vysokých školách a 14 tisíc ve vládním sektoru.
Počet pracovníků ve VaV v Česku
Zdroj: ČSÚ
Významný je i růst počtu pracovníků VaV ve vztahu k celkové zaměstnanosti. V roce 2010 pracovalo ve VaV 1 % zaměstnaných osob, o deset let později to bylo již 1,5 %.
Ve srovnání s rokem 2010 vzrostl počet pracovníků VaV ve všech krajích Česka. Trvale nejvíce osob se touto činností zabývá v Praze, v roce 2020 jich bylo 29 tisíc. V Jihomoravském kraji pracovalo 16 tisíc výzkumníků a společně s Prahou tak v těchto dvou krajích pracovalo 56 % osob zaměstnaných v Česku ve VaV. A evidujeme zde i nejvyšší podíl pracovníků na zaměstnané populaci, v Jihomoravském kraji jsou to přibližně 2,5 %, v Praze téměř 3 %. V žádném dalším kraji nedosahuje podíl pracovníků VaV na zaměstnaných osobách více než 1,5 %, v sedmi krajích je to dokonce méně než 1 %.
V celé EU pracovaly ve VaV v roce 2020 téměř 3 miliony osob přepočtených na plný úvazek. Jednoznačně nejvíc pracovníků VaV (735 tisíc) najdeme v Německu. Ve Francii pracuje ve VaV méně než 0,5 milionu osob. V České republice evidujeme devátý nejvyšší počet pracovníků VaV z celé EU, jen o tisíc méně než v Rakousku a výrazně více než v Portugalsku, Dánsku nebo Maďarsku. V podílu na zaměstnané populaci je Česko na úrovni průměru EU. Ve třech státech EU (Dánsko, Finsko, Belgie) je podíl pracovníků VaV na zaměstnaných osobách vyšší než 2 %.
Výdaje na VaV v Česku podle zdrojů financování (mld. Kč)
Zdroj: ČSÚ
Výdaje na VaV v Česku podle druhu (mld. Kč)
Zdroj: ČSÚ
Článek si můžete také přečíst také v časopise Statistika&My.
Autorem textu je: Marek Štampach (Oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti)
