Covid-19 je s námi žel i v roce 2022, varianta omikron rychle začíná převládat. Epidemie covid-19 nabírá s novým rokem opět na síle. Jistou nadějí je, že by varianta omikron měla v průměru způsobovat oproti předchozím mutacím lehčí průběh nemoci. Zdravotní systém však může být vlivem silné nakažlivosti a masového šíření opět velmi vytížen.
Do nového roku vstupuje celá řada zemí, včetně těch hospodářsky nejsilnějších, s velmi vysokou inflací. V USA je inflace nejvýše za téměř čtyři desetiletí a Fed tak čím dál víc čelí otázkám stran faktického plnění jeho duálního mandátu. Začátek růstu úrokových sazeb v USA se očekává s příchodem jara a za celý rok 2022 by mohlo dojít i ke čtyřem standardním zvýšením.
ECB se zvyšováním úrokových sazeb nepospíchá
Situace v eurozóně je oproti tomu dosti odlišná. Představitelé ECB stále vnímají současné rekordně vysoké hodnoty inflace jako přechodné a očekávají jejich brzký ústup bez nutnosti zvyšování úrokových sazeb. Za tímto postojem je zřejmě z části i nevyřčená obava, co by způsobilo zvýšení úrokových sazeb v předlužených zemích eurozóny. Aktuálně vysoká inflace je podporována i vývojem cen komodit, především těch energetických. Cena ropy dosáhla opět hranice 85 USD/barel a na výhledu je jen mírně klesající.
Celou analýzu ČNB zobrazíte zde: Globální ekonomický výhled – leden 2022 (pdf, 1,7 MB)
Řada centrálních bank pokračuje ve zvyšování úrokových sazeb, přesto reálné úrokové sazby zůstávají v drtivé většině zemí záporné.
Graf aktuálního čísla zachycuje vývoj v dodavatelských řetězcích v EU a USA. Historicky byl vývoj celkem podobný a ukazuje se, že nedostupnost výrobních vstupů a problémy v dodávkách nejenže neopadly, ale jsou stále vnímány jako velmi vážné. Právě problémy v dodavatelsko-odběratelských vazbách jsou jednou z dalších příčin inflačních tlaků. Aktuální data také ukazují, že zatím problémy neodeznívají, což by mohlo znamenat déletrvající působení zvýšených inflačních tlaků.
Napětí v dodavatelských řetězcích nepolevuje
Aktuální číslo rovněž přináší analýzu: „Rizika dvojích deficitů exportně orientovaných evropských ekonomik.“ Článek se zaměřuje na ekonomický fenomén dvojích deficitů. Tento fenomén zachycuje vazbu mezi saldem veřejných rozpočtů a saldem běžného účtu platební bilance. Obojí může mít velmi negativní dopad do stavu ekonomiky a proto je dobré rizikům spojeným se současným vývojem lépe porozumět.
Vývoj v Eurozóně 2022
V závěru roku 2021 vyskočila inflace v eurozóně na nový historický rekord. Meziroční růst spotřebitelských cen dosáhl 5 %, k čemuž přispíval zejména vývoj cen energií, nicméně i jádrová inflace se nachází vysoko nad cílem ECB. Šetření Evropské komise či PMI pak naznačují, že inflační tlaky zůstanou silné i v dalších měsících, třebaže v závěru minulého roku byla očekávání cenového růstu mírně zkorigována. Mzdové tlaky jsou však i nadále mírné, třebaže trh práce v eurozóně oživuje.
Nezaměstnanost se v listopadu snížila na 7,6 %, zejména vlivem vývoje ve Španělsku. V Německu je trh práce již napjatý – nabídka práce je na předkrizových úrovních a počty volných pracovních míst se dále zvýšily. Další komplikace ale může přinést plný nástup varianty omikron. Razantní uzávěry, jako v minulém roce, sice již nejsou reálné, ale vyšší nemocnost způsobí firmám další náklady, což bude opět působit ve směru vyšší inflace.
Nástup omikronu
Nástup omikronu přisype další písek do převodových kol globálních řetězců, které již delší dobu drhnou z důvodu nedostatku materiálů a komponent a vysokých cen energií. Přetížení řetězců se v závěru roku zmírnilo, když poklesly ceny námořní dopravy a dostupnost kontejnerů se zlepšila. Odolnost průmyslu v eurozóně v závěru roku 2021 pak potvrdily i výsledky listopadové průmyslové produkce, která meziměsíčně vzrostla o 2,3 %.
Značnou odolnost lze očekávat také v případě výdajů spotřebitelů v eurozóně. V závěru roku se mobilita oproti předchozím pandemickým vlnám nepropadla a maloobchodní tržby v eurozóně v říjnu i v listopadu meziměsíčně rostly. Na druhou stranu na důvěru spotřebitelů citelně dopadají některá vládní opatření (např. vyžadování kovid pasů) a rostoucí ceny za energie.
Nový výhled CF přináší pro letošní rok mírně horší očekávání ekonomického růstu při vyšší inflaci. V roce 2023 sice ekonomika eurozóny zpomalí, ale cenové tlaky by již měly ustoupit. Návrat inflace k cíli ECB se tak pravděpodobně opět odsouvá, což bude vytvářet tlak na centrální banku rychleji ukončit nákupy aktiv a přistoupit dříve ke zvýšení sazeb.
Celou analýzu ČNB zobrazíte zde: Globální ekonomický výhled – leden 2022 (pdf, 1,7 MB)
