Tak se z očekávaného stala skutečnost. Ve středu zasedala rada Federální rezervná banky Spojených států a rozhodla se zase snížit úrokové sazby o 25 bazických bodů, což znamená, že cílování bude v rozmezí 1.75 % – 2 %. Že dojde k opětovnému snížení úrokových sazeb se mluvilo už poměrně dlouhou dobu. K prvnímu poklesu sazeb došlo na konci července a tento krok FED učinil poprvé od finační krize z roku 2008. Trump o tohle usiloval dlouhodobě, ale i přesto byl k FEDu velmi kritický, protože očekával, že sazby půjdou daleko níže. To se mu ale začalo plnit.
Trumpovo vítězství
Americký prezident Donald Trump tlačil na FED už dlouhodobě. Když došlo na podzim minulého roku ke zvýšení úrokové míry, tak nedošlo zrovna ze strany Donalda Trumpa k velkému pochopení. Jeho administrativa totiž v podstatě podniká fiskální expanzivní politiku. Zatímco centrální banka tímto krokem činila restriktivní monetární politiku, což jde logicky proti sobě. Prezident tedy šéfa FEDu Powella tvrdě kritizoval a označil jejich politiku za šílenou.
Trumpovy argumenty byly tehdy velmi prosté. Tvrdil, že je ekonomika USA ve velké nevýhodě jednak vůči Evropské Unii, tak i Číně. Evropská centrální banka má totiž v podstatě úrokové sazby na nule a čínská monetární politika má taktéž hodně silný expanzivní charakter.
Vzhledem k tomu, že mělo zvýšení sazeb na akciové trhy zdrcující dopad, tak se názor Powella a rady diametrálně změnil. Vlastně byli dotlačeni k tomu, aby obrátili. Důsledkem toho je, že je už v pořadí druhé snížení sazeb a s největší pravděpodobností se to bude do konce letošního roku opakovat. Na sentiment trhů to bude mít tedy okamžitý vliv. Co se týče účinku na ekonomiku jako takovou, tak to si nějakou dobu počkáme, neboť monetární politika má delší vnější zpoždění. To znamená, že to trvá déle, než se to projeví.
Názorově roztříštěná rada
Našlo se ale dost hlasů, které s tímto krokem ne tak úplně souhlasily. Prezident pobočky FEDu v St. Louis James Bullard chtěl jít ještě hlouběji a požadoval snížení až o 50 bazických bodů, zatímco prezident Bostonského Fedu Eric Rosengren a prezidentka v Kansas City Esther George usilovali o to, aby vůbec žádná změna neproběhla.
Evropská centrální banka bude pokračovat v politice kvantitativního uvolňování
Evropská centrální banka (ECB) poslala Evropu na kolizní kurz s Donaldem Trumpem. ECB se totiž rozhodla zahájit další program nákupu aktiv o objemu 20 miliard EUR, což je ekvivalent pro 22 miliard USD. Nejedná se ale o jednorázovou věc, protože tento objem půjde na investice do cenných papírů každý měsíc, a to na dobu neurčitou. Za použití stejné struktury jako tomu bylo v minulosti. Rozhodnutí ale nebylo přijato jednomyslně, neboť němečtí, francouzští, nizozemští, rakouští a estonští členové rady ECB nebyli sto podpořit v další monetární expanzi v podobě kvantitativního uvolňování (QE).
Kvantitativní uvolňování, nebo-li quantitative easing je teď hodně oblíbený nástroj expanzivní monetární politiky. Když nakupuje centrální banka aktiva, tak zvyšuje pěněžní bázi v ekonomice. Což v podstatě znamená, že pumpuje peníze do ekonomiky, čímž ekonomiku jako takovou podporuje v růstu. Má to ale samozřejmě svá úskálí a kvůli tomu tento nástroj čelí velké kritice, protože se to rádo zneužívá a vytváří se tím vlastně uměle finanční bubliny.
Když se ale ještě vrátím k samotnému rozhodnutí rady ECB, tak její prezident Mario Draghi tvrdí, že pro další politiku quantiative easingu bylo tolik členů rady, že nebylo ani potřeba počítat hlasy. Je třeba ale říci, že země, které nesouhlasí s tímto rozhodnutím, drží 56 % splaceného základního kapitálu ECB a představují 60 % produkce eurozóny. Ale vzhledem k tomu, že v radě mají pouze 7 z 25 možných hlasů, tak jejich postoj byl v menšině. Draghi měl díky tomu většinu v počtu hlasů, ale představovala velmi jasnou menšinu základního kapitálu ECB.
