Ekonomické výhledy 2022: Zkrocení inflační saně

Ekonomické výhledy 2022: Zkrocení inflační saně
Ekonomické výhledy 2022: Zkrocení inflační saně

Do roku 2022 vstupuje česká ekonomika s nejvyšší inflací od roku 1998. ČNB s ní bojuje razantním zvyšováním úrokových sazeb. Ty se v nejbližších měsících dostanou na svůj vrchol. Reálná ekonomika zahajuje nový rok s nadějí na postupné odeznění potíží s nedostatkem materiálů a součástek pro výrobu. Předpandemické ekonomické úrovně by mohlo být dosaženo v polovině roku.

Za loňský rok podle aktualizované prognózy Komerční banky vykázala česká ekonomika hospodářský růst ve výši 3,1 %. Letos by měl růst zrychlit na 4,9 %. Zatímco eurozóna již s koncem loňského roku dosáhla předpandemické ekonomické úrovně, v Česku to bude zhruba o půl roku později.

Co budou zásadní ekonomické body pro tento rok?

 Subdodávky komponent zvednou ekonomiku: Čekáme zlepšení subdodávek do výroby, které pomůže ekonomice letos růst tempem 4,9 %. Utahování hospodářské politiky ale postupně tempo růstu utlumí pod 3 % v roce 2023.

 Inflace dosáhne dvouciferných hodnot: Na počátku letošního roku spotřebitelské ceny rychle vzrostou a meziroční míra inflace dosáhne v jeho první polovině vrcholu lehce nad 10 %. Poté by již mělo přijít citelné zpomalení.

 ČNB zvedne úrokové sazby na 5 %: Tohoto svého vrcholu by měly úroky dosáhnout v květnu. S odezněním silných inflačních tlaků však očekáváme, že ČNB začne od konce letošního roku sazby snižovat zpět k rovnovážným 2,5 %.

 Výnosy se blíží vrcholu: Krátký konec výnosové křivky v reakci na zvyšování sazeb ČNB ještě vzroste a k obratu dojde až ve druhé polovině letošního roku. Nabídka dluhopisů letos oproti minulému roku poklesne a jejich výnosy tak zůstanou v prostředí přetrvávající silné poptávky i nadále pod IRS.

 Dolar nedovolí koruně výrazněji posílit: Úrokový diferenciál bude tlačit korunu k silnějším úrovním. Proti tomu bude působit americký dolar, který vůči euru ze současných hodnot ještě dále posílí. Koruna tak nejprve zkoriguje zisky z počátku letošního roku a přiblíží se zpět k úrovni 25 CZK/EUR. Ke konci letoška následně posílí k 24,8 CZK/EUR.

Narušený průmyslový sektor

„V pandemické krizi jsme doplatili na průmyslový charakter produkce a zejména koncentraci na výrobu automobilů“, vysvětluje Jan Vejmělek, hlavní ekonom Komerční banky.

Průmyslový sektor byl primárně tím, který trpěl narušenými dodavatelskými řetězci. „Na konci loňského roku jsme začali spatřovat první signály možného zlepšování situace. A zdá se, že s novým rokem se začíná pomalu obracet karta nedostatku čipů pro výrobu automobilů. Výroba automobilů tak může být letošním černým koněm“, dokresluje povzbudivé vyhlídky pro český průmysl Jan Vejmělek.

Všudypřítomný strašák nebývalé inflace

Ceny prakticky všeho rychle vzrostly, inflace je tedy široce rozprostřena a promítá se do vzlínajících inflačních očekávání. Za vzestupem inflace není jedna příčina. Ceny rostou z titulu nabídkových i poptávkových důvodů kvůli vnějším a domácím faktorům. Kvůli pandemii v průběhu loňského roku se omezená produkce a redukování zásob i objednávek střetla s poptávkou, která navzdory pandemii díky extrémně uvolněným měnovým i fiskálním politikám zásadně neoslabila. K tomu se přidala specifika v energetickém či automobilovém sektoru související s politikou přechodu k zelenější produkci.

Celá prognóza ke stažení zde: Ekonomická prognóza Komerční banky (3 MB) PDF

„Prognózu průměrné letošní inflace jsme dramaticky zvedli, a to na 8,8 %“, uvádí Michal Brožka, ekonom Komerční banky. Letošní inflace tak bude nejvyšší od roku 1998, kdy jsme se potýkali s dopady měnové krize roku 1997. „Pokud se v průběhu roku zlepší napjatá situace v odběratelsko-dodavatelských řetězcích, mělo by zpomalení inflace ve druhé polovině roku být výrazné“, doplňuje Brožka. Rizikem je přelití zvýšené inflace do výrazně rychlejšího růstu nominálních mezd.

Česká národní banka bude zvyšovat úrokové sazby až na 5 %

Česká národní banka bude inflaci a očekávání jejího dalšího vývoje dále krotit. „V nejbližších měsících tak bude pokračovat se zvyšováním úrokových sazeb, které podle nás dosáhnou svého vrcholu na úrovni pěti procent v květnu.“ předpovídá Martin Gürtler, ekonom Komerční banky. Důvodem je hlavně inflační výhled pro první měsíce letošní roku, kdy by růst spotřebitelských cen měl atakovat 10 procent. Na to ukazuje jak naše prognóza, tak i očekávání ČNB. „V jeho druhé polovině by však silné inflační tlaky měly polevit a centrální banka  by tak koncem roku mohla začít sazby vracet zpět k politicky neutrálním třem procentům.“ dodává Gürtler.

Inflace se vloni stala fenoménem, který se do moha zemích vrátil i po několika desetiletích. Růst inflace předčil všechna očekávání i v hlavních světových ekonomikách, jako jsou Spojené státy či eurozóna. I tady se cenový vývoj odrazil v politice centrálních bank. „První zvýšení úrokových sazeb v USA očekáváme již v březnu, v eurozóně pak na konci roku 2023“, upřesňuje ekonomka Komerční banky Jana Steckerová.

Deficit státního rozpočtu ve výši 300 mld. Kč

Zatímco razantní utahování měnových podmínek je patrné zhruba od poloviny loňského roku, na straně fiskální politiky to po nástupu nové vlády bude až příběh příštího roku. Letos prozatím očekáváme deficit státního rozpočtu ve výši 300 mld. Kč. Vzhledem ke zvýšené nejistotě spojené s rozpočtovým provizoriem, které by mělo trvat do konce března, náš aktualizovaný výhled doznal jen mírných úprav. „Předpokládáme, že hlavním faktorem snížení schodku z loňského rekordu ve výši 419,7 mld. Kč na letošních 300 mld. Kč bude zejména zlepšená makroekonomická situace, která přispěje k vyšším daňovým příjmům“, konstatuje ekonom Komerční banky Jaromír Gec.

Koruna už k dolaru více neposílí

Dolar nedovolí koruně výrazněji posílit. Rostoucí tržní úrokové sazby a vývoj amerického dolaru budou podle nás i nadále hlavními hybateli dalšího směřování koruny. Rekordně rozevřený úrokový diferenciál bude tlačit korunu k silnějším úrovním. Proti tomu bude působit americký dolar, který vůči euru ze současných hodnot ještě dále posílí. „Očekáváme, že koruna tak celkově se zahájením normalizace sazeb Fedu nejprve zkoriguje zisky z počátku letošního roku a přiblíží se zpět k úrovni 25 CZK/EUR. Následně bude mírně posilovat k hodnotě 24,8 CZK/USD , které dosáhne na konci letošního roku“, předvídá Jaromír Gec.

Hlavní ekonomické ukazatele

Hlavní ekonomické proměnné   
 202020212022
HDP (reálný růst, y/y v %)-5,83,14,9
Spotřeba domácností (reálný růst, y/y v %)-7,04,93,9
Fixní investice (reálný růst, y/y v %)-7,50,45,0
Zahraniční obchod (mld. CZK)179,95,072,1
Průmyslová výroba (reálný růst, y/y v %)-7,18,57,8
Maloobchodní tržby (reálný růst, y/y v %)-0,64,83,6
Mzdy (nominální růst, y/y v %)3,16,47,5
Podíl nezaměstnaných (MPSV, průměr, v %)3,63,73,2
Inflace (průměr, v %)3,23,88,8
3M PRIBOR (průměr)0,91,14,8
2W Repo (průměr)0,80,94,6
EUR/CZK (průměr)26,525,724,8

Celá prognóza ke stažení zde: Ekonomická prognóza Komerční banky (3 MB) PDF

Jan Vejmělek – Hlavní ekonom Komerční banky

KOMENTÁŘE

Napište komentář
Zde napište Vaše jméno

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..