Je už vcelku dlouhou dobu známá věc, že Číná investuje nemalý peníz na africkém kontinentu, kde je velký potenciál růstu. Dokonce se uchylují k tomu, že tam Číňani vyváží své vlastní ‚‚kolonisty“. Ti právě dost často zajišťují chod majetku, do kterého Čínská lidová republika investovala své prostředky. V tomhle je právě ČLR dost odlišná od západních států, které nemají o Afriku valný zájem. Další zprávou je, že šéfa Wolkswagenu Herberta Diesse německá prokuratora obvinila z manipulace akciového trhu. Obvinění se rovněž týká bývalého šéfa podniku Martina Winterkorna.
Převzetí majetku Ugandy Čínou
Ugandské vládě hrozí, že ztratí svá hlavní aktiva ve prospěch Číny a to kvůli nesplaceným a obrovsky rostoucím půjčkám od čínské vlády. Podle ugandské vlády je však rostoucí dluh udržitelný a zemi nehrozí, že by ztratila svůj majetek a získala jej títmo zpsůobem Čína.
V prosinci loňského roku se objevily zprávy o tom, že keňská vláda riskuje ztrátu lukrativního přístavu Mombasa. Pokud Keňa nedokáže splácet ohromné půjčky poskytnuté čínskými věřiteli, tak o ně příjdou. I přesto ale čínští i keňští představitelé odmítli, že keňské vlastnictví přístavu je v budoucnu ohroženo.
Jiní si myslí, že čínská vláda se tímto způsobem chová gangstersky, protože přebírá doly po celé Africe, posílá tam tisíce čínských dělníků, ničí životní prostředí a těží nerosty jako měď, dřez, zlato, stříbro, diamanty, které následně putují do vlasti. Toho právě dosahují skrze uzavírání dohod se zkorumpovanými reprezentanty států chudých afrických zemí, které tímto ještě více plundrují.
Vážné obavy
Generální auditor Ugandy však ve své zprávě zveřejněné na začátku roku varoval, že veřejný dluh od června 2017 do roku 2018 vzrostl z 9,1 miliard USD na 11,1 miliard USD. Zpráva, aniž by zmiňovala Čínu, varovala, že podmínky uvalené na půjčky jsou hrozbou pro ugandský majetek. Čína je jedním z největších poskytovatelů úvěrů Ugandě v přibližné hodnotě 3 miliard USD na rozvojových projektech a to prostřednictvím státních bank.
V prosinci 2017 srí lanská vláda předala svůj přístav Hambantota Číně. Jedná se o pronájem na 99 let a stalo se tak poté, co Srí Lanka nedokázala splatit svůj závazek v hodnotě několika miliard dolarů. V roce 2018 Čína převzala zambijskou státní energetickou společnost a mezinárodní letiště Kenneth Kaunda právě kvůli nezaplacenému dluhu.
Obvinění šéfa Volkswagenu
Jak už jsem nastínil v úvodu, tak šéfa automobilky Volkswagenu Herberta Diesse obvinila německá prokuratora z manipulace s akciovým trhem a to v souvislosti s emisním skandálem, který koncern Volkswagen před několika lety tvrdě poškodil. Dalšími obviněnými jsou Martin Winterkorn a nynější předseda dozorčí rady Hanse Dietera Pötsche.
Výše zmínění pánové byli obviněni z toho, že v rozporu se svou zákonnou povinností záměrně informovali účastníky kapitálového trhu příliš pozdě o rozsáhlých finančních závazcích koncernu plynoucích z takzvaného dieselového skandálu. Tímto skutkem protiprávně ovlivnili cenu akcií podniku na burzovním trhu.
Právníci Diesse oznámili, že zůstane i nadále v čele koncernu a bude se bránit všemi možnými právními prostředky. Právní zástupci šéfa koncernu upozorňují, že Diess nastoupil do čela koncernu až v polovině roku 2015 a nemohl tehdy předvídat dopady, které ze skandálu vyplynuly.
Koncern Volkswagen byl v roce 2015 obviněn americkými úřady, že montuje do svých naftových vozů software, který záměrně zkresluje měření emitovaných emisí oxidu dusíku. Koncern nakonec přiznal, že tento software namontoval do 11 milonu naftových aut po celém světě.
V reakci na to oslabily akcie společnosti za několik dní o více jak 37 %. A právě investoři obviňují vedení automobilky z toho, že jim bylo zamlčeno, o jak moc rozáshlý problém se jedná. Jako odškodnení požadují akcionáři, aby jim byly ztráty z držených akcií proplaceny.
Co číst dále?
