Ačkoliv se ekonomická situace v Česku pozvolna zlepšuje a firmy v průmyslu se začínají pomalu dostávat z nejhoršího, návrat k předpandemické situaci nelze pravděpodobně očekávat ani v roce 2022. Podle prognózy Deloitte můžeme očekávat růst HDP o 4,0 %, který podpoří zejména vyšší spotřeba domácností a zlepšení salda zahraničního obchodu. Pozitivními výhledy jsou rovněž pokles nezaměstnanosti či možné snížení schodku běžného účtu platební bilance. Významnou roli však bude v následujících měsících hrát mimo jiné rychle se zvyšující inflace, která se stala i jedním ze stěžejních témat konce roku 2021.
Česká ekonomika 2022
HDP poroste o cca 4,0 %, klíčový však bude vývoj inflace
Zkraje roku 2022 lze podle prognózy Deloitte očekávat růst HDP o 4 %, což by (za podmínky stabilního vývoje situace) znamenalo pro českou ekonomiku dosažení předpandemické situace nejdříve na konci roku 2022. Nejvýznamněji se na tom bude podílet příspěvek spotřeby domácností (3,1 %) a salda zahraničního obchodu (1,6 %). Pozitivní vliv bude mít také příspěvek tvorby fixního kapitálu (0,7 %). Naopak příspěvek negativní (také 0,7 %) přinese vláda z důvodu předpokládaného začátku konsolidace veřejných financí.
Celou prognózu od společnosti Deloitte si můžete stáhnout zde: Výhledy české ekonomiky pro rok 2022
Česká ekonomika v číslech:
- Zatímco 1. čtvrtletí roku 2021 přineslo pokles ekonomické aktivity vedoucí ke snížení HDP, oživení ve čtvrtletích dalších by mělo vést ke zvýšení HDP loňského roku o 2,4 %. K růstu přispěly zejména průmysl, obchod a doprava.
- V roce 2022 lze očekávat růst HDP o 4,0 %. Ten bude podpořen především růstem spotřeby domácností a zlepšením salda zahraničního obchodu.
- Celkově lze za rok 2021 očekávat průměrnou míru nezaměstnanosti 3,2 %. V roce 2022 bude situace na trhu práce pak ještě lepší – zaměstnanost by se měla pozvolna zvyšovat a míra nezaměstnanosti klesat ke 3 %.
- Na vnější relace české ekonomiky měly vliv problémy v dodavatelských řetězcích. V souvislosti s růstem zahraniční i domácí poptávky a postupným snižování cen komodit a energií by však měl přebytek bilance zboží a služeb vzrůst v roce 2022 na 281 miliard Kč a schodek běžného účtu by se měl snížit na 0,3 % HDP.
- Lze očekávat, že na konci roku 2021 dosáhla meziroční inflace ve spotřebitelských cenách 6,3 %. Začátkem roku 2022 bude inflace pravděpodobně nadále zrychlovat až na hranici 8 %. Poté by měla zvolna klesat, přesto průměrná roční inflace podle našeho dohadu dosáhne 6,4 %.
- V souvislosti s inflací bude ČNB pokračovat se zvyšováním úrokových sazeb i v roce 2022. V první čtvrtině roku by měla základní repo sazba překonat hranici 4 %. Stabilizace by měla přijít až v polovině roku 2022, uvolňování měnové politiky by pak mohla ČNB zahájit v roce 2023.
- Celkem lze za rok 2021 očekávat schodek celého vládního sektoru zhruba 401 miliard Kč (6,6 % HDP). Dluh vládního sektoru by se měl zvýšit na 2,6 bilionů Kč (41,7 % HDP).
- Pro rok 2022 byl připraven návrh státního rozpočtu s deficitem 377 miliard Kč. Nová vláda však tento návrh neakceptovala, rok 2022 proto začal rozpočtovým provizoriem.
Základní charakteristiky české ekonomiky
Česká republika představuje malou otevřenou tržní ekonomiku, která netrpí nadměrnými vnitřními, vnějšími či finančními nerovnováhami. Do začátku roku 2020 se českému hospodářství dařilo držet solidní růst HDP a výrobních statistik. Česká ekonomika si prošla krátkou, ale hlubokou recesí v důsledku celosvětové pandemie covidu-19. Očekáváme, že se růst potenciálního produktu obnoví po odeznění pandemie.
Dlouhodobý růst potenciálu ekonomiky odhadujeme okolo 2 %. Životní úroveň dosahuje 91 % průměru EU měřeno HDP na obyvatele podle parity kupní síly. Průměrné tempo růstu HDP za poslední dekádu činí 1,8 % (bez roku 2020 by to bylo 2,5 %). Klíčovou roli ve vývoji ekonomiky hraje zahraniční obchod. Podíl vývozu zboží a služeb na HDP dosahuje 72 %, což je v Evropské unii nadprůměr. Hlavními obchodními partnery jsou země EU: Německo, Slovensko, Polsko a Francie.
Navzdory mimořádné makroekonomické situaci a rostoucímu zadlužení vládního sektoru zůstal rating stabilní. Standard & Poor’s hodnotí dlouhodobé závazky České republiky v lokální měně známkou AA (stabilní výhled), Fitch Ratings známkou AA- (stabilní výhled), agentura Moody’s známkou Aa3 (stabilní výhled).
Výhledy české ekonomiky pro rok 2022
Česká ekonomika byla v úvodu roku 2021 zasažena další vlnou pandemie, která si vyžádala omezení ekonomické aktivity vedoucí k poklesu HDP v 1. čtvrtletí. Nicméně oživení v dalších čtvrtletích by mělo vést ke zvýšení HDP v roce 2021 o 2,4 %. K růstu HDP by měly přispět zejména spotřeba domácností, vládní výdaje a změna zásob. Naopak příspěvek zahraničního obchodu bude záporný. Z jednotlivých odvětví loni k růstu ekonomiky přispěly nejvýrazněji průmysl, obchod a doprava. V letošním roce očekáváme růst HDP o 4,0 % podpořený zejména růstem spotřeby domácností a zlepšením salda zahraničního obchodu. Otázkou je vliv fiskální politiky, zejména pokud vláda začne s fiskální konsolidací.
Celou prognózu od společnosti Deloitte si můžete stáhnout zde: Výhledy české ekonomiky pro rok 2022
Český trh práce
Zlepšení ekonomické situace se projevilo na trhu práce. V úvodu roku ještě nezaměstnanost mírně stoupla, poté však začala opět pozvolna klesat. Celkově za rok 2021 očekáváme průměrnou míru nezaměstnanosti na úrovni 3,2 %. Spíše než nezaměstnanost byl na trhu práce problém s nedostatkem pracovních sil, podobně jako před pandemií. Zatímco počet volných míst dosahoval v průměru 346 tisíc, počet dosažitelných uchazečů o práci evidovaných na úřadech práce byl v průměru 287 tisíc. V roce 2022 bude trh práce pokračovat ve zlepšujícím se trendu, tzn. zaměstnanost by se měla pozvolně zvyšovat a míra nezaměstnanosti naopak klesat ke 3 %.
Zahraniční obchod
Vnější relace české ekonomiky ovlivnily problémy v dodavatelských řetězcích, které negativně zasáhly české firmy orientované na exportní produkci. Naopak silné oživení domácí poptávky se projevilo ve zvýšení dovozu. K tomu se přidal také růst cen dovážených komodit. Výsledkem je pokles přebytku v obchodu se zbožím a službami z 390 mld. Kč v roce 2020 na 208 mld. Kč v roce 2021. Negativně běžný účet platební bilance ovlivnilo také obnovení výplaty dividend do zahraničí, které se projevilo zhoršením bilance prvotních důchodů zhruba o 100 mld. Kč. Saldo běžného účtu platební bilance se podle našeho odhadu změnilo z přebytku 204 mld. Kč (3,6 % HDP) v roce 2020 na schodek 79 mld. Kč (1,3 % HDP) v roce 2021. V roce 2022 budou vývoj vnějších ekonomických relací Česka určovat dva hlavní faktory: mírný růst zahraniční i domácí poptávky a postupné snižování cen komodit a energií na světových trzích. Přebytek bilance zboží a služeb by kvůli tomu měl vzrůst na 281 mld. Kč a schodek běžného účtu by se
měl snížit na 0,3 % HDP.
Inflace 2022
Jedním ze stěžejních témat roku 2021 se stala inflace. Výrazně k ní přispěly problémy v dodavatelských řetězcích, které se projevily dramatickým růstem cen celé řady materiálů používaných ve stavebnictví a průmyslu. K nabídkovým faktorům inflace se přidalo výrazné zdražení lodní kontejnerové dopravy. V závěru roku přilila oleje do inflačního ohně energetická krize v Evropě. Uvedené nabídkové faktory se plně projevily ve vývoji indexů cen výrobců. V průmyslu se meziroční inflace ve výrobních cenách zrychlila z nuly na začátku roku 2021 na 14,6 % v listopadu.
K inflaci významně přispívá také tlak rostoucí domácí poptávky podporované klesající nezaměstnaností, růstem mezd a výraznými úsporami vytvořenými během pandemie. Kombinace nabídkových faktorů a poptávkových tlaků začala zejména v druhé polovině roku 2021 tlačit vzhůru inflaci ve spotřebitelských cenách. Očekáváme, že na konci roku 2021 dosáhla meziroční inflace ve spotřebitelských cenách 6,3 %. Začátek roku 2022 nejspíše přinese nemilé překvapení v podobě dalšího zrychlení inflace. Počítáme s tím, že na začátku roku překročí inflace hranici
8 %. V následujících měsících by sice měla zvolna klesat, přesto průměrná inflace v roce 2022 podle našeho dohadu dosáhne 6,4 %.
Zvyšování sazeb ČNB
Na oživení domácí poptávky a inflační rizika musela zareagovat centrální banka. V červnu ČNB zahájila sérii zvyšování úrokových sazeb a v průběhu sedmi měsíců zvýšila svou základní úrokovou sazbu v pěti krocích z téměř nuly na 3,75 %. Vzhledem k obavám z dopadu zvýšené inflace na inflační očekávání bude patrně ČNB pokračovat v roce 2022 ve zvyšování úrokových sazeb. Již v první čtvrtině roku by měla základní repo sazba překonat hranici 4 %. Výše byla tato úroková sazba naposledy na začátku roku 2002, tedy přesně před dvaceti lety. Pokud se naplní očekávání, že inflace začne zvolna klesat, měly by se úrokové sazby v druhé polovině letošního roku stabilizovat a v roce 2023 by mohla ČNB zahájit uvolňování měnové politiky.
Státní rozpočet na rok 2022 a jeho deficit
Bilanci vládního sektoru v roce 2020 výrazně ovlivnily změny v příjmech i výdajích. Na výdajové straně jde především o propad výnosu daně z fyzických osob. Růst ekonomiky ovšem pomohl k růstu výběru sociálního pojistného a výnosu daně z přidané hodnoty. Na výdajové straně představuje zásadní moment pokračování programu Antivirus, odvětvově zaměřených Covid programů a dodatečné navýšení důchodů nad rámec alorizačního vzorce.
Celkem za rok 2021 očekáváme schodek celého vládního sektoru zhruba 410 mld. Kč, tj. 6,7 % HDP. Dluh vládního sektoru by se měl zvýšit na 2,8 bil. Kč, tj. 44,9 % HDP. Pro letošní rok byl připraven návrh státního rozpočtu s deficitem 377 mld. Kč. Schodek celého vládního sektoru by byl nejspíše v podobném rozsahu, resp. o něco málo nižší díky přebytkovému hospodaření krajů a obcí. Nicméně nová vláda sestavená po parlamentních volbách tento návrh neakceptovala a rok 2022 začal rozpočtovým provizoriem.
Jednou z priorit hospodářské politiky vlády bude muset být fiskální konsolidace, která výrazně sníží schodek vládního sektoru a vrátí veřejný dluh v relaci k HDP na udržitelnou dráhu. Jinak nebude možné udržet rating České republiky na současné velmi solidní úrovni.
Ekonomická situace ve světě
Svět již druhý rok bojuje s celosvětovou pandemií covidu-19. Zatímco v roce 2020 se státy rozhodly uzavřít drtivou část svých ekonomik po dobu několika měsíců, v roce 2021 byla patrná snaha naučit se s virem žít. Státy se pokoušely identifikovat zdroje nákazy, ty separovat a zbytek ekonomiky nechat dále fungovat. První rok pandemie panoval strach, zda bude možné nalézt vakcínu proti koronaviru dostatečně včas, druhý rok je problém opačný, tzn. jak efektivně distribuovat vakcíny po celém světě a přesvědčit nezanedbatelnou část obyvatelstva k vakcinaci a vytvoření kolektivní imunity.
Ke konci roku 2021 dostalo alespoň jednu dávku vakcíny 58,5 % světové populace, celkově bylo aplikováno 9,25 mld. dávek. Bohužel vakcíny jsou distribuovány nerovnoměrně. Zatímco ve vyspělých zemích je dávek dostatek a určité země se blíží 100% proočkování, v nízkopříjmových zemích dostalo alespoň jednu dávku v průměru pouze 8,5 % obyvatel. Z tohoto důvodu je i obnova ekonomik velmi nerovnoměrná. Zatímco například USA a Čína jsou již na předpandemických hodnotách, k obnově ekonomik typu Německa, Japonska, ale také Česka dojde nejdříve v roce 2022.
V geopolitické rovině je přínosem zmírnění tenzí mezi USA a Čínou a zlepšení ekonomických vztahů mezi Evropskou unií a USA. K opětovné eskalaci napětí nyní dochází mezi Ruskem a Ukrajinou. Další frontou se na chvíli stala hranice mezi Běloruskem a Polskem, přes kterou se snažili do zemí EU dostat běženci ze Sýrie a dalších asijských zemí.
Globální ekonomika
Globální ekonomika se v roce 2021 dočkala solidního oživení, které významně podpořily výrazné fiskální stimuly v USA a dalších zemích a velmi uvolněná měnová politika. Překážkou se však staly problémy v dodavatelských řetězcích způsobené místními lockdowny kvůli návratům pandemie, klimatické podmínky, případně technické překážky. Následkem těchto problémů jsou nedostatečné dodávky některých surovin, materiálů a dílů a výrazný růst cen komodit.
K tomu se přidávají přetrvávající problémy v mezinárodní dopravě, které vyšroubovaly ceny dopravních služeb do několikanásobků obvyklých úrovní. Evropu navíc v závěru roku postihla energetická krize způsobená nedostatečnými zásobami a dodávkami zemního plynu. Dramaticky rostoucí ceny plynu se velmi rychle přelily také do cen uhlí, emisních povolenek a následně také cen elektřiny. Zmíněné faktory vyústily v akceleraci inflace, která se stala jedním z hlavních ekonomických témat roku 2021.
Prognózy na začátku letošního roku ukazují, že by globální ekonomika měla v roce 2021 dosáhnout růstu HDP o 5,9 %. Z velkých ekonomik nejrychleji rostla Čína, kde by měl růst HDP dosáhnout 8,1 %. S výraznou podporou fiskální i měnové politiky by ekonomika USA měla růst o 6,2 %. Z českého úhlu pohledu je ovšem zásadní předpokládaný růst německé ekonomiky o 3,0 %.
Celou prognózu od společnosti Deloitte si můžete stáhnout zde: Výhledy české ekonomiky pro rok 2022
Autoři analýzy jsou: David Marek / Václav Franče / Filip Pastucha ze společnosti Deloitte
