Česká ekonomika pokračovala v růstu, nezaměstnanost poklesla na historicky nejnižší úroveň

Vývoj české ekonomiky
Vývoj české ekonomiky

V loňském roce pokračovala česká ekonomika v solidním hospodářském růstu, nezaměstnanost přitom poklesla na historicky nejnižší úroveň. To vedlo k rychlému růstu mezd, který přispíval k tlaku na ziskovost podniků a prosakoval i do růstu spotřebitelských cen. Česká národní banka na to reagovala zpřísňováním měnových podmínek a loni zvýšila sazby celkem pětkrát. S vrcholem hospodářského cyklu souvisel i požadavek na zvýšenou obezřetnost s ohledem na svižný růst cen nemovitostí. Proto Česká národní banka přistoupila k doporučením ohledně limitů na poskytování hypoték a pomohla tak zchladit přehřátý realitní trh.

České ekonomice se v loňském roce 2018 dařilo, přestože již tempa růstu nedosahovala hodnot z předchozích let. Hospodářský cyklus se dostal za svůj vrchol, spíše než pokles ale pozorujeme „měkké přistání“. Růst táhla hlavně domácí poptávka. Vedle spotřebního apetitu domácností výrazně rostly i investice, a to jak v soukromém tak veřejném sektoru. Ty soukromé byly nutnou reakcí podniků na růst poptávky po produkci při nedostatku zaměstnanců na trhu práce. Nedostupnou a zdražující se pracovní sílu totiž firmy potřebují nahrazovat zefektivňováním výroby. Nezaměstnanost mezitím posouvala svá historická minima a stabilizovala se až na rekordní úrovni 2 %. Počet volných pracovních míst přitom čím dál tím více převyšoval počet uchazečů o práci.

Nezaměstnanost na historickém minimu

Taková situace vedla k nárůstu tlaků na růst spotřebitelských cen. To si vyžádalo reakci měnové politiky, která v loňském roce zvýšila pětkrát úrokové sazby celkem o 1,25 procentního bodu. K těmto rozhodnutím přispělo i chování kurzu koruny, který odmítal posilovat podle očekávání analytiků i teoretických modelů. Proti posilování kurzu působil nepříznivý globální sentiment vůči měnám rozvíjejících se trhů, k nimž investoři korunu nadále řadí. Přispěl i růst sazeb Fedu. Americké státní dluhopisy totiž začaly postupně nabízet relativně pěkný výnos s minimálním rizikem. Snížila se tak motivace hledat výnos na rizikovějších rozvíjejících se trzích. V loňském roce proto proti dolaru oslabovaly téměř všechny měny (třeba euro o více než 5 %). Koruna si přitom vedla lépe než například měny středoevropských sousedů.

K vývoji kurzu přispěl i velký objem korunové likvidity, akumulovaný v souvislosti s kurzovým závazkem ČNB. Někteří z investorů své korunové pozice opouštěli a omezovali prostor pro posilování kurzu. Všichni bez výjimky ale hledali, jak a kde držené koruny zúročit. Že s tím měli potíže, dokládá i přetrvávající výrazně záporná hodnota bazických swapů mezi korunou a eurem. Z této situace těžila státní pokladna. Poptávka po korunovém výnosu tlačila úroky z vydávaných dluhopisů dolů a zlevňovala obsluhu státního dluhu. Došlo také k inverzi křivky českých úrokových swapů, když se držitelé korunových pozic potřebovali zbavovat rizika změny úroků a fixovat si úrokový výnos po delší období.

Finanční sektor v dobré kondici

Finanční sektor si zachoval v roce 2018 vysokou míru odolnosti vůči možným nepříznivým šokům. Vysokou odolnost potvrdily i výsledky dohledových zátěžových testů bank, které byly v loňském roce poprvé organizovány Českou národní bankou (ČNB) podle metodiky Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA). ČNB zaznamenala mírné zvýšení rizik spojených s vývojem hospodářského cyklu. Na pokračující posun domácího finančního cyklu do růstové fáze reagovala ČNB zvyšováním sazby proticyklické kapitálové rezervy. Bankovní rada na květnovém jednání o otázkách finanční stability zvýšila tuto sazbu na 1,5 % z expozic umístěných v ČR s platností od 1. července 2019. Na listopadovém jednání pak bankovní rada rozhodla i s ohledem na vývoj indikátorů zranitelnosti bankovního sektoru tuto sazbu dále zvýšit na 1,75 % s platností od 1. ledna 2020. Vedle toho potvrdila ČNB v průběhu roku pěti systémově významným bankám povinnost udržovat v dalších dvou letech kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika v rozsahu 1–3 % kmenového kapitálu.

ČNB se v posledních letech intenzivně věnuje rizikům souvisejícím se vztahem mezi cenami nemovitostí a úvěry na jejich pořízení. Bankovní rada na svém květnovém jednání souhlasila s tím, že není nezbytné měnit platné limity ukazatele LTV, tj. poměru výše úvěru k hodnotě zajištění (maximální 90% limit LTV a agregátní 15% limit pro úvěry s LTV mezi 80 a 90 %). Konstatovala však, že v důsledku rychlejšího růstu cen bydlení v poměru k příjmům se dlužníci stávají zranitelnějšími a narůstají tím potenciální systémová rizika. Rozhodla proto, že ČNB mezi své nástroje makroobezřetnostní politiky s platností od 1. října 2018 zařadí horní hranice dvou ukazatelů pro posuzování žádostí o poskytnutí hypotečního úvěru: DTI (poměr výše dluhu a ročních čistých příjmů žadatele o úvěr) na úrovni 9násobku a DSTI (podíl dluhové služby na čistých ročních příjmech) na úrovni 45 %. V průběhu letošního roku ČNB dvakrát vyhodnotí dopad uvedených opatření na hypoteční trh a posoudí potřebu úpravu parametrů těchto opatření.

Bankovní rada ČNB

Bankovní rada ČNB postupuje ve své makroobezřetnostní politice podobně flexibilně jako u měnové politiky. Proto rozhodla o přiblížení podoby jednání o otázkách finanční stability jednáním měnovým, a to včetně komunikace výsledků jednání. Nově budou přijatá rozhodnutí o makroobezřetnostních nástrojích a s nimi spojené podkladové materiály zveřejněny v podobném časovém sledu jako u rozhodnutí o měnověpolitických úrokových sazbách a z jednání o otázkách finanční stability budou publikovány záznamy. Od loňského roku ČNB také nově publikuje na svých webových stánkách dokument Rizika pro finanční stabilitu a jejich indikátory. Představuje podzimní aktualizaci Zprávy o finanční stabilitě, která bude zveřejňována každoročně v prosinci.

Benda Vojtěch, člen bankovní rady ČNB

KOMENTÁŘE

Napište komentář
Zde napište Vaše jméno

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..